E-shop

Neobyčejná voda

Přestože se zdá, že voda je ta nejobyčejnější věc, opak je pravdou. Voda je neuvěřitelně zázračné dílo přírody. Má velké množství anomálií (vědci jejich uvádějí 66), díky nimž je možný život na zemi.

Všichni pravděpodobně ze základní školy víte, že největší hustotu má voda překvapivě při 3,98 ° C. (Při této teplotě má voda hustotu 1000 kg/m3, jak led má voda hustotu 917 kg/m3.) Právě proto voda v jezerech a oceánech nezmrzne v celé hloubce, což umožňuje živočichům přežít. I díky této anomálii, dochází k proudění ve vodě, které zajišťuje nezbytný přísun kyslíku i do větších hloubek. 

Voda jako jediná látka existuje ve třech skupenstvích: kapalném, plynném a tuhém. Jako plyn je jeden z nejlehčích známých plynů, jako kapalina je mnohem hustší, než by se dalo podle fyzikálních zákonů předpokládat a v pevném skupenství je naopak mnohem lehčí. 

Důležitou anomálií je také nečekaně vysoká teplota varu. Podle zákonů fyziky by měla voda vřít při mínus 46 ° C a ne plus 100 ° C. (Bod varu je závislý na barometrickém tlaku. Například na vrcholu Mount Everestu voda vře při 68 ° C. 100 ° C je bod varu při hladině moře.) Při 0 ° C by měla voda být plynem. Voda tvoří výjimku ze zákonitostí periodické soustavy prvků. Zejména díky vysoké soudržnosti mezi molekulami má voda vysoký bod tání a mrznutí, zásluhou čehož se naše planeta může "koupat ve vodě". 

Voda má velmi vysokou tepelnou kapacitu, až dvojnásobně vyšší ve srovnání s párou nebo ledem. Znamená to, že na její ohřev potřebujeme dodat hodně tepla nebo naopak při chladnutí voda hodně tepla předá do okolí. Vysoká tepelná kapacita určuje stabilitu teploty vod světových oceánů, což má podstatný vliv na klima celé země.

Velká tepelná kapacita, vysoká tepelná vodivost (10 x vyšší než železo) a vysoký obsah vody v organismech přispívají k regulaci tělesné teploty a zabraňuje místním teplotním výkyvům, což nám umožňuje snadněji ovládat naši tělesnou teplotu. 

Překvapivě vysoké povrchové napětí (největší po rtuti) zase umožňuje některým druhům hmyzu pohyb po vodní hladině, rostliny mohou své listy zásobovat potřebnými živinami a stavebními látkami. Povrchové napětí je také příčinou vzniku vodních kapek. 

Zajímavý je kuriózní Mpembův jev. Teplá voda zmrzne dříve než studená. Tento paradox využívají nejvíce zmrzlináři při výrobě oblíbené pochoutky.

Slanost vody v hlavních mořích se pohybuje přibližně od 0,7% (Baltské moře) po 4,0% (Rudé moře). Lidská krev obsahuje 0,9% soli. Někteří vědci toto považují za důkaz, že pocházíme z moře.

"Pochopení těchto anomálií je velmi důležité, neboť voda je základem naší existence. Bez vody není život," tvrdí Anders Nilsson, který vedl mezinárodní tým vědců, kteří se rozhodli zajímavosti kolem vody přezkoumat.

Na úplné objasnění všech vlastností vody si ale musíme ještě počkat, bude potřeba dalších objevů. Ale už teď je jasné, že jejich výsledky se promítnou do mnoha vědních oborů, hlavně do medicíny, biologie, meteorologie i klimatologie.

Více naleznete na: http://www.lsbu.ac.uk/water/index2.html