E-shop

Zdraví a voda.

Všechny známé formy života jsou závislé na vodě. Správný pitný režim je základní podmínkou pro zachování nebo navrácení zdraví každého člověka.

Jsme vodními tvory. Ještě před narozením prožijeme 9 měsíců ve vodě. Dvě třetiny našeho těla tvoří voda. Člověk, který váží 78 kg se skládá z asi 52 kg vody. Menší část se nachází v tělních tekutinách, např. v krvi, v lymfě, v žaludečním nebo střevním obsahu - asi 16 litrů. Ostatních zhruba 36 litrů vody obsahují tkáně orgánů uvnitř svých buněk. 
Vstřebávání vody se děje osmoticky v tenkém střevě a částečně i v tlustém střevě. Nespotřebovaná, zužitkovaná voda se z těla vylučuje trávicím ústrojím prostřednictvím slin, žaludeční šťávy, žlučí, pankreatickou šťávou, střevními sekrety a stolicí. Hlavní výdej vody však představuje zejména močení, únik vodní páry při dýchání a samozřejmě pocení. 

Voda v našem organismu významně ovlivňuje metabolismus na všech úrovních. Je nosičem minerálů, stopových prvků a dalších elementů. Každá chemická reakce v našem organismu se děje ve vodním prostředí. Voda transportuje živiny ke všem orgánům, zásobuje nervové cesty, udržuje správnou funkční a reprodukční schopnost našich buněk, je nutná k plnění všech úkolů naší krve a lymfy. Voda očišťuje organismus od škodlivin vznikajících při metabolických procesech vyplavováním jedů přes ledviny, střeva a pokožku. Je nejdůležitější složka pro termoregulační procesy a chrání organismus před přehřátím.

Při nedostatku vody v našem organismu se v cévách a tkáních hromadí škodlivé látky, což přetěžuje látkovou výměnu a vylučovací orgány. Voda v tkáních, krev a lymfa se zahušťují, oslabuje se obranný systém těla, selhává přenos nervových impulsů, zpomalí se i obnovování buněk a člověk rychleji stárne. Nedostatkem vody se zhušťuje krev, tím se sníží tlak (může to vést až ke kolapsu) a také zásobování kyslíkem pro všechny tkáně. Komprimovaná krev více zatěžuje srdce, sníží se průtok vlásečnicemi. První postižené orgány, které na to doplácejí, jsou ty, které mají na starosti separaci a vylučování odpadů z krve - játra a ledviny. Pokud tělo dlouhodobě není schopno vylučovat toxiny, tak je začne v těle ukládat. Čím více se krev zahušťuje, tím těžší se naše ledviny vyrovnávají s odpadními produkty. V jejich kanálcích se usazují soli, až vznikají ledvinové kameny. Pokud někdo zažije ledvinovou koliku, tj. uvolnění takového kamínku, dává si velmi dobrý pozor, aby dodržoval pitný režim. 

Kdy a kolik máme pít?

Naše tělo vodu nedokáže uložit do zásoby. Zároveň se voda neustále spotřebovává. To znamená jedno: neustále ji třeba doplňovat. Nejlépe častěji a v menších dávkách.

Jednoduchým ukazatelem dodržování správného pitného režimu je ranní moč. Má být světlá a v dostatečném množství. Denně bychom měli vymočit alespoň 1 litr.

Napít se hned ráno na lačno je velmi užitečné. Zjistíme, že se cítíme lépe, střeva se pročistí, organismus se přiměřeně zavlaží, postupně se pročistí ledviny a zlepší se krevní oběh. Vhodné je se napít i večer před spaním, ale tak, abyste si nerušili spánek buzením se na toaletu.

Nejlepší je přijímat tekutiny mezi jídlem.

Pití velkého množství tekutin během jídla přináší několik problémů - ředí trávicí šťávy a enzymy, splachuje část potravy ze žaludku do střeva než byla dostatečně natrávená, přivádí do žaludku vzduch, který způsobuje říhání. Toto vše může mít za následek nejen poruchy trávení. V případě, že jste během jídla žíznivý, deci vody Vám určitě neublíží.

Doporučená denní spotřeba tekutin je 30-40 ml na kg hmotnosti těla při běžném zatížení. Při fyzické aktivitě nebo zvýšené teplotě, například v létě, je to samozřejmě víc. Žízeň není správným ukazatelem, kdy máme pít. Když máme pocit žízně, už je pozdě. Je lepší pít častěji v malých dávkách, jako méně často a hodně. To může naopak způsobit žaludeční potíže.

Co máme pít?

Nejvhodnějším nápojem na pití je zdravá "obyčejná" přefiltrovaná voda pokojové teploty. Jako doplněk jsou vhodné i bylinkové a ovocné čaje, případně čerstvé 100% ovocné nebo zeleninové šťávy. Méně vhodné jsou minerální vody, černý čaj, voda se sirupem, kupované džusy. Je vhodné maximálně omezit pití barevných, slazení a aromatizovaných nealkoholických nápojů, alkoholu, kávy. U mléka chceme zdůraznit, že to je potravina, ne nápoj.

Samozřejmě všechny posledně jmenované nápoje obsahují i vodu. Jenže, zároveň mají v sobě hodně chemie, barviva a konzervačních látek, umělá aromata, sladidla a podobně. Aby tyto látky mohlo naše tělo odstranit, potřebuje vodu. Často mnohem více vody, než je obsažené ve zmíněných nápojích. Proto býváme často žízniví, přestože jsme vypili několik litrů nevhodných tekutin. I bolesti hlavy, tíseň a všechny příznaky "opice" jsou následkem akutní dehydratace a překyselení organismu.

Nápoje sycené oxidem uhličitým nejsou vhodné. Dráždí žaludek, překyselují organismus a bublinky vyvolávají tlak na bránici.

Jakou vodu máme pít?

Nejvhodnější je pít vodu z vodovodu přefiltrovanou pomocí kvalitního filtru.

Kromě dostatečného pití vody je při velkých vedrech dobré konzumovat především zeleninové a ovocné saláty, které nám také zajistí přísun tekutin. Vysoký podíl vody má i ovoce a plodová zelenina, zejména melouny, broskve, rajčata a okurky.

Zvykněte si přijímat dostatek vhodné tekutiny v správném čase! Zkontrolujte si svůj pitný režim. Hned ráno si připravte do větší nádoby "denní dávku" (např. 2 litry) zdravé vody a snažte se toto množství do večera vypít.