E-shop

Reverzní osmóza - metoda používaná na doúpravu pitné vody podle Úřadu veřejného zdravotnictví SR.

Zařízení fungující na principu reverzní osmózy jsou u nás známy již dávno, využívali se na přípravu tzv. "Čisté" vody pro technické a laboratorní účely. Na základě vědeckých poznatků bylo zjištěno, že pití demineralizované vody vede k poruchám metabolismu minerálních látek (vápník, sodík), k poruchám metabolismu vody v těle, k odvápňování kostí a ke zvýšenému riziku úmrtnosti na kardiovaskulární choroby. Pití demineralizované vody představuje také zvýšené riziko toxického působení těžkých kovů přijímaných stravou. Zároveň bylo zjištěno, že při vaření v demineralizované nebo měkké vodě dochází k vysokým ztrátám potřebných minerálů z potravin (někdy až 70%), čímž se snižuje přísun potřebných látek potravou. V této souvislosti nutno zdůraznit, že i dodatečné obohacování vody vápníkem a hořčíkem, které někteří výrobci řadí za reverzní osmózu, je málo účinné, nehledě na absenci jiných významných prvků přítomných ve vodě. 

Na základě výše uvedeného, zařízení na principu reverzní osmózy nejsou vhodné jako konečný stupeň úpravy pitné vody, protože vodu upravenou reverzní osmózou nelze považovat za plnohodnotnou pitnou vodu. V odborných stanoviscích se konstatuje, že jedinou výjimkou, kdy může být úprava vody pomocí reverzní osmózy tolerována, je-li jediným dostupným zdrojem vody je voda s vysokou mineralizací, kterou není možné snížit žádným jiným způsobem úpravy. Přitom se však doporučuje část vody neupravovat a míchat ji s vodou upravenou tak, aby výsledná kvalita odpovídala kritériím pro pitnou vodu a zachovala si určitou mineralizaci.

Jak z uvedeného vyplývá, použití zařízení na úpravu pitné vody metodou reverzní osmózy je značně omezené. Podle odborných poznatků Národního referenčního centra pro pitnou vodu ve Státním zdravotním ústavu v Praze, kde se této problematice věnují již mnoho let, je namístě varování před pitím demineralizované vody, protože nedostatek minerálních látek v ní obsažených, jako je hořčík, vápník, křemík a další, představuje mnohonásobně vyšší zdravotní riziko než podlimitní přítomnost některých škodlivin, které se v pitné vodě v našich podmínkách mohou vyskytovat. 

Pití vody upravené metodou reverzní osmózy je možné akceptovat pouze v případech, kdy není zajištěn jiný zdroj vody, nejedná se o dlouhodobé užívání a pití takové vody je kombinováno s pitím minerálních vod a plnohodnotné vody s obsahem minerálních látek a stopových prvků. V oblastech, kde je zajištěno zásobování vodou z veřejného vodovodu, který je pod neustálou kontrolou RÚVZ, je koupě takového zařízení nepodložená. 


(Článek je převzat z webové stránky ÚVZ SR)